Toto je úvodní odstavec příspěvku. Zobrazí se větším písmem s kurzívou. Použijte ho pro stručné nastínění tématu — co, kde, proč. Ideálně 2–4 věty. Čtenář by po přečtení tohoto odstavce měl vědět, o čem příspěvek je.
Toto je normální odstavec. Používejte ho pro hlavní text příspěvku. Každý odstavec by měl mít jednu hlavní myšlenku. Nenabírejte do jednoho odstavce víc než tři až čtyři věty — čtenář příspěvku na webu čte jinak než čtenář knihy.
Druhý normální odstavec. Oddělení odstavce je automatické — prázdný řádek
mezi <p> tagy stačí. Mezery mezi odstavci jsou
nastaveny ve stylu, nemusíte nic přidávat.
Toto je zvýrazněný odstavec — silnější, tmavší písmo. Použijte ho pro klíčovou myšlenku nebo přechod do nové části textu.
Toto je mezititulek
Mezitiulky strukturují delší příspěvek. Použijte je pokud má příspěvek více jasně oddělených částí. Nepoužívejte je v krátkých příspěvcích — tam by působily těžkopádně.
„Fotografie není záznám reality. Je to tlumočení reality přes oči a záměr fotografa."
„I'm not interested in taking pictures of people doing things that are of great importance. I'm interested in the things that they do that are of no importance." — Saul Leiter
Text pokračuje za velkou fotkou. Fotka má automatický lightbox — kliknutím se otevře přes celou obrazovku. Šipky nebo klávesy vlevo/vpravo přepínají mezi všemi fotkami v příspěvku.
Druhý mezititulek
Další odstavec textu. Fotky a text se mohou libovolně střídat. Není žádné pravidlo, kolik fotek příspěvek musí nebo nesmí mít.
Text po trojici fotek. Trio fotek funguje dobře pro triptych, pro ukázku postupu nebo pro tři podobné záběry ze stejné situace.
Výběr z kolekce
Mřížka šesti fotek — funguje jako miniaturní galerie uvnitř příspěvku. Ideální pokud chcete ukázat různorodost záběrů z jedné akce nebo místa.
Otevřít celou kolekci ve Fotkách Google →
Závěrečný odstavec příspěvku. Může shrnovat, co jste chtěli říct, nebo jen zakončit příběh přirozeně. Nemusíte přidávat žádné formální závěry — pokud příběh skončil, skončil.