Toto je úvodní odstavec. Pár vět o kontextu — kde jsem byl, co se dělo, proč jsem měl foťák v ruce. Čtenář by po přečtení tohoto odstavce měl vědět, o jakou situaci šlo.
Jak to bylo
Zde začíná příběh. Popište situaci, která vedla ke vzniku fotky. Kde jste byli, co jste dělali, proč jste tam vůbec šli. Buďte konkrétní — čtenáře zajímají detaily, ne obecnosti.
Co jste viděli? Co vás zaujalo? Proč jste se zastavili nebo proč jste zvedli foťák zrovna v ten moment? Každá fotka má svůj konkrétní okamžik rozhodnutí — popište ho.
„Citát nebo myšlenka, která k fotce nebo momentu sedí. Může být váš vlastní postřeh nebo cizí citát."
Pokračování příběhu. Co se stalo po zmáčknutí spouště? Věděli jste hned, že záběr vyšel? Nebo jste to zjistili až při prohlížení na monitoru? Jak jste reagovali?
Co fotka říká
Tady se zamyslete nad tím, co fotka vypovídá. Nemusí to být hluboká analýza — stačí pár upřímných vět o tom, proč vás záběr baví, co na něm vidíte, co v něm cítíte. Nebo proč jste ho vybrali jako téma pro celý příspěvek.
Volitelný odstavec. Kontext — co se dělo mimo záběr, co záběr neukazuje a přitom bylo důležité. Příběh za příběhem.
Backstage
Krátký úvod k backstage fotkám — co ukazují, v jakém kontextu vznikly. Nemusí to být nutně zákulisní snímek z focení samotného. Může to být pohled na místo, kde fotka vznikla, nebo detail prostředí.
Volitelný společný popis obou backstage fotek
Závěrečný odstavec. Může to být reflexe — co vás focení naučilo, co byste udělali jinak, nebo jen krátká tečka za příběhem. Nemusíte nutně uzavírat — pokud příběh skončil, skončil.